Bar
Bill se nejistě rozhlédnul kolem sebe unavenýma očima a pousmál se na bratra, v okamžiku, kdy se jejich pohledy náhodně střetly. Nebylo to náhodně, samozřejmě, kdyby tomu tak skutečně bylo, nestávalo by se jim to každé dvě minuty, pokud tedy seděli u společného stolu. Nemohli dělat nic jiného, než se vzájemně tiše pozorovat, to bylo všechno, co jim bylo pro tuto chvíli povoleno. Všude kolem nich proudily davy lidí, jim více či méně známých, ačkoliv patřily k jejich doprovodnému týmu, nepřicházeli s nimi při běžném vystupování do styku. Všichni svírali v rukou skleničky a neminula klidná čtvrthodina, aniž by si s nimi někdo nechtěl připít, případně potřást rukou, nebo navázat krátký rozhovor, většinou na stále to samé téma. Pro celou kapelu a jejich společnost byl pronajat místní bar, jako vhodné místo pro oslavu zakončení jejich úspěšného turné, což pro ně pro všechny znamenalo velký oddech a vyhlídky na pár následujících klidných týdnů.
Většina přítomných se výborně bavila, všichni se vzájemně znali, takže s navazováním hovorů nebyl problém. Tom se cítil ve svém živlu, už neuvěřitelně dlouho se neúčastnil žádného z nočních tahů, které dříve pořádával, místo toho, aby trávil čas v klubech a využíval okouzlující síly své popularity přesně jak by se od něj očekávalo, držel se u bratra. Neměl na výběr, večery, kdy zbytek skupiny vyrazil ven, pro ně znamenaly jediné chvíle, kdy mohli být nerušeně spolu a on si nemohl dovolit je takhle promarnit. Nejdříve mu to připadalo svazující, nevěděl, jak dlouho takový režim bude schopen vydržet, při jeho oblibě k nočnímu a všemu s ním spojenému si nedával moc velké šance. Po nějaké době si žádné strádání vůbec neuvědomoval, najednou,m jakoby mu nic nechybělo, nepotřeboval to. Zůstat s Billem o samotě a užívat si vzájemné blízkosti pro něj bylo důležitější než cokoliv jiného, měli tak strašně málo času, každá minuta pro ně představovala velkou vzácnost a nechtěli se jí zříct. Navíc si uvědomoval, jak moc bratrovi vadí, když není s ním, že jeho tehdejší ranní návraty nesl pokaždé s nechutí a prostě na něm bylo na první pohled zřejmé, že nesouhlasí.
Bill na kožené sedačce téměř polehával, protože jej monotónní hudba a šup hlasitě si povídajících lidí mírně uspávala a celkově měl dnes náročný den. Dokonce navrhnul svému producentovi, aby se celé téhle akce nemusel účastnit, protože je neskutečně unavený, čímž byl jeho návrh zamítnut se slovy, jestli se nezbláznil, že všichni tam budou jen kvůli nim a on si nemůže dovolit jednoduše nepřijít. Skrz modravou clonu kouře pozoroval bratra, jak vesele stojí opřený o barový pult a na rozdíl od něj, přímo srší energií a dobrou náladou. Kdyby záleželo jen na něm, po přípitku a několika nutných frázích by se zvednul a odešel, ale nebylo to tak snadné. Věděl, že jakmile se Tomovi dostane do rukou libovolné množství alkoholu, je schopen udělat věci, kterých b později mohl litovat a to on nechtěl riskovat. Raději přetrpí tady, než aby se dozvídal bratrovy avantýry zítra ráno a od někoho jiného. Bylo mu jasné, že jakmile by se odsud vytratil, Tom by ztratil veškeré zábrany, ale pokud je tady, nedovolí si udělat nic nežádoucího. Nechtěl jej hlídat ani kontrolovat, jen ho prostě znal až moc dobře a věděl co od něj může kdy čekat.
Byl trochu rozladěný, ostrá světla jej razila do očí všude bylo příšerné horko, smíšené s cigaretovým kouřem tak mohutně, až klimatizace výrazně zaostávala. Kolem jedné hodiny ranní začali večírek opouštět první hosté a během další pětačtyřiceti minut je následovali další a další, takže netrvalo dlouho a místnost se vylidnila téměř úplně, takže se stala i lehce dýchatelnou. Bill už nevydržel dál čekat, chtělo se mu šíleně spát a vůbec nepředpokládal, že tady bude nucen zůstat tak dlouho. Rázně vstal a okamžitě se musel přidržet nedalekého stolu, jelikož alkohol, který za ten večer vypil, se mu dostal do hlavy snad teprve teď a způsobil nepříjemné mžitky před očima spojené se špatným udržováním rovnováhy. Nakonec se přece jen trochu uklidnil a vydal se hledat Toma, aby už konečně mohli odejít domů, kde se už nemohl dočkat vlastní postele po sérii těch mnoha hotelových. Narazil na něj teprve na toaletách, kde si oplachoval ruce studenou vodou a překvapeně se na Billa podíval. "Ale ale, nepřebral jsi trochu?" pousmál se na něj. Bill pohodil vzpurně hlavou, což neměl dělat, protože jej to přinutilo znovu se opřít o zeď, aby se neskácel k zemi. "Nepřeháněj. Pospěš, už chci jít domů, kvůli tobě tady trčím celou noc". "Kdybys nebyl žárlivý, mohl jsi už dávno ležet v posteli" upozornil jej Tom a škádlivě na něj stříknul několik kapek vody ze svých rukou.
Když kráčeli úzkou chodbou, jej lehce podpíral, protože měl strach, aby se mu znovu nezatočila hlava. Dotýkal se jeho boků a dlaň mu už po několikáté sjela na bratův zadek, v jeho obvyklých obepnutých kalhotách, které i přes nejmenší velikost a dodatečné zúžení nosil téměř až pod ním. Na Billa teď působil jakýkoliv kontakt mnohem intenzivněji než obvykle, proto se k bratrovi tisknul více než bylo potřeba. Většinou to nebýval on, kdo si v jejich dvojici jako první říkal o sex a doteky, nechával iniciativu na Tomovi, spíš se nechával svádět, než aby se on sám o něco pokoušel, tento způsob mu vyhovoval. V jednom okamžiku se neovládnul a prudce natlačil Toma na zeď téměř na konci chodby, kde vedle dělalo dvěma lidem problém jít vedle sebe, aby se tam vůbec vešli. Tom byl trochu konsternovaný, nebylo tady ani to nejmenší osvětlení, všude vládla tma. Cítil bratrův zrychlený dech na svém krku a jeho ruce, jak pátrají po jeho těle a tisknou jej ještě pevněji ke zdi. Nemusel čekat dlouho a Billov rty se hladově vpily do těch jeho a nenechaly jej na pochybách o tom, kam bratr směřuje. Dychtivě si hrál s jeho jazykem a několikrát se otřel svým rozkrokem a ten Tomův. Bratr jej od sebe na chvíli překvapeně odstrčil. Takhle jej vůbec neznal, vždycky se musel snažit on sám, Bill spolupracoval, ale nikdy se jej nepokoušel dostat jako první. Nevěděl, jestli se prostě rád nechává získávat, nebo mu tyhle věci jednoduše nejdou.
Teď si ale uvědomoval, jak příjemné by bylo, kdyby Bill převzal hlavní roli častěji, působilo na něj neskutečně vzrušivě, když někdo na první pohled tak čistý jako bratr si vyžadoval jeho bezprostřední blízkost a ten pocit z něj přímo sálal. "Vydrž to, postel bude pohodlnější než tohle" zašeptal mu Tom jemně do ucha políbil jej něžně na krku. Bill musel hodně bojovat sám se sebou aby ovládnul svůj chtíč a kývnul na bratrovu nabídku, která byla samozřejmě logická, ale pro něj lehce bolestná. Konečně pustil Toma aby se protáhnul pod jeho pažemi a následoval jej do hlavní místnosti, kde strávili celou dnešní noc, aniž by jeden na druhého sáhli. Jejich překvapením bylo absolutní prázdno. Všichni hosté byli pryč, včetně producentů, kteří zřejmě měli za to, že hlavní hvězdy už také odjeli domů a zůstával jen personál, který právě dával do pořádku hlavní sklad, kde bylo uskladněno veškeré pití. Byli tady sami, úplně sami, což v nich vzbuzovalo stále větší a větší touhu. Nemuseli si vzájemně nic říkat. Tom vyhledal bez otálení bratrova ústa a byl rozhodnut pokračovat v tom, co před několika minutami přerušil. Proč to odkládat, když teď mají naprostou volnost? Bill jej líbal tak silně, až jeho rty bezprostředně zrudly a dostaly krvavý nádech, zvlášť, když je bratr tolikrát skousnul mezi zuby a následně ošetřil svým horkým jazykem.
Mezi polibky se pomalu přesouvali k barovému pultu, až se Bill ocitnul na jeho okraji a objal bratra kolem krku. Tom byl natolik hnaný svým vzrušením, že jej okamžitě pevně chytil za zadek a opatrně vysadil přímo na bar, který naštěstí nebyl nijak vysoký a oni mohli pokračovat ve svém laskání. Přitáhnul si Toma za lem trička těsně k sobě a obemknul jej svými stehny. Hlasitě zavzdychal, když jej Tom chytil dlaněmi za boky a vzrušivě jej po nich hladil. Bill cítil, jak mu mezi polibky rozepíná pomalu a beze spěchu knoflíky na černé úzké košili a odtrhává se od jeho vlhkých rtů, aby mohl ochutnat jeho kůži na světlé hrudi, kterou látka postupně odhalovala. Bill vykřiknul, když vzal bratr do úst jeho bradavku a jemně ji třel mezi svými zuby, přičemž se nahnul k nádobě s ledem vzdáleném od něj jen několik centimetrů. Vzal do rukou jednu kostku a neskutečně dráždivě a pomalu jí přejížděl po Billově hrudi, po níž za okamžik stékaly studené pramínky rozpuštěné vody. Když kroužil ledem po dobou jeho bradavkách, slyšel jen bratrovo tiché sténání a jak se jej stále intenzivněji snaží přitisknout blíž ke svému klínu. "Jsi strašně nedočkavý" vyčetl mu se smíchem Tom. "Víš jak dlouho se musím obvykle snažit já, abys mě pustil k sobě do postele?"
Bill k němu zvednul oči zastřené touhou a ušklíbnul se. "Jsi tam každou noc, pokud je to možné". Tom jej políbil na čelo. "Taky už vím co na tebe platí". Něžně se přesunul k jeho břichu a vytrvale jej laskal svým jazykem, dokud nebylo mírně vlhké. Bloudil po něm bříšky svých prstů a druhou rukou hladil Billova stehna, která jej silně obemykala, ale stačil jediný dotek do jeho klína a stisk okamžitě povolil doprovázený slastným vydechnutím. Ve chvíli, kdy měl opět Tomův jazyk v ústech a jeho ruce na svých bocích, které silně a rázně třel, bylo jeho vzrušení natolik silné, že si sám přitisknul jeho dlaň na rozkrok. Tom vycítil, že mohl postoupit dál a položil bratra na desku baru úplně. Bill ležel zapřen na loktech a pozoroval bratra, jak se vší jemností rozepíná zip u jeho kalhot a vychutnává si pohled na jeho napnuté spodní prádlo, které z něj následně stáhnul také.
Bill musel zaklonit hlavu hned jak bratr párkrát zapohyboval rukou na jeho vzrušení. Skutečně věděl co na něj platí. Vzal jej pomalu do úst a jen zlehka a opatrně jej začal zpracovávat. "Víc" poručil si Bill, protože byl od bratra zvyklý na větší razanci, která jej doopravdy uspokojovala. Tom jej však neposlechnul a dál pokračoval jen ve velice mírném dráždění, které Billa sice vzrušovalo, ale ne tolik aby vyvrcholil. "No tak!" zvednul hlavu. "Jen klid" utišil jej Tom a přestal jej uspokojovat ústy. Ani to neměl v úmyslu. Místo toho si k bratrovi stoupnul zády a sám se zbavil kalhot i prádla. Bill jej chytil za vlasy, čímž jej přinutil zaklonit hlavu, aby mu mohl věnovat několik horkých polibků. Při laskání jeho rtů si k sobě bratra stále víc přitahoval volnou rukou jej chytil za levý bok. Tom si málem skousnul ret ve chvíli, kdy do něj prudce vniknul, protože to bylo nezvyklou silou, kterou od bratra neočekával. Přesto už po několika krátkých pohybech začal pociťovat své vlastní vzrušení, vycházel Billovi vstříc a neubránil se občasnému hlasitému zasténání, když do něj pronikal stále hlouběji. Nechával veškerý rytmus a rychlost na bratrovi, záleželo mu na tom, aby se to líbilo především jemu.
Bill se jej snažil hladit na hrudi a chvílemi se zlehka dotknout jeho rtů, ale dělalo mu velké problémy soustředit se na něco jiného než na pravidelné pohyby, které mu způsobovaly neskutečnou slast a po těle rozprostíraly nádherné teplo, což bylo jasným znamením toho, že se blíží jeho vrchol. Ještě rychleji a silněji si k sobě bratra přitahoval a nesnažil se ani skrývat prudké vzdechy, které se mu draly z úst. Netrvalo dlouho, co si k sobě pevně Toma přitisknul a zasténal. Potřeboval, abys ním ještě chvíli setrvával v tomto sousoší než bude schopen se dostatečně uklidnit. Zatím jen nabíral dech a poslouchal zběsilý tlukot svého srdce, které mu mohutně pulsovalo hrudí. Znovu si naklonil bratrovu hlavu tak, aby jej mohl políbit. Pomalu z něj vystoupil a něžně jej objal. Ty společné chvíle po jejich milování pro něj byly skutečně důležité, dotvářely to všechno kolem, přesvědčovaly jej o tom, že mezi nimi jde také o vzájemné emoce, což jej nesmírně uklidňovalo. Teprve po několika minutách se sesunul za Tomovy pomoci z baru a nemotorně si začal oblékat kalhoty. Když konečně zvednul hlavu, jeho zrak se nevěřícně zastavil na jednom z číšníků, který je dnes v noci obsluhoval, stojícím s mycí houbou v rukou pouhé dva metry od něj, s nejistým výrazem ve tváři. "Ehm, myslíte že bych už mohl tu desku vyleštit, nebo budete pokračovat?"……