NONENTITY

Drogy-se dají definovat jako omamné látky, které mění stav člověka různými způsoby. Získávají se buď z rostlin nebo chemickou syntézou. Člověk si může vypěstovat návyk buď psychický nebo fyzický a stává se z něho toxikoman. Světová zdravotní organizace definuje

pojem toxikoman jako každou oběť fyzické či psychické závislosti (nebo obou těchto závislostí zároveň).

Problém drog je starý jako lidstvo samo. Odkazy na drogy nacházíme ve starém zákoně i starších náboženských textech. Drogy, ať už legální či nelegální, už od počátku věků způsobují lidstvu problémy.

Sedativa

Jsou látky používané pro uklidnění při nervozitě, vzrušení, pro otupení smyslů, popř. k navození spánku. Jsou zde zařazeny narkotika, užívané k přechodu do příjemných stavů, alkohol i nikotin. Mohou to být též různá psychofarmaka: barbituráty (Amytal, Nembutal, Seconal, phenobarbital), benzodiazepiny (Librium, Valium = Diazepam), methaqualon (Quaalude), glutethimid (Doriden) a jiné (Equanil, Placidyl, Valmid). Žádná sedativa není radno kombinovat se stimulanty.

Narkotika

Narkotika jsou drogy, které utišují bolest, často způsobí usnutí. Řadíme sem opium, deriváty opia a jeho syntetické náhražky. Přírodní narkotika zahrnují opium (paregoric, parepectolin), morfin (MS-Contin, Roxanol), kodein (Tylenol w/codein, Empirin w/codein, Robitussan AC), a thebain. Polosyntetická narkotika jsou heroin a hydromorfon (Dilaudid). Syntetická narkotika jsou meperidin

nebo Pethidin (Demerol, Mepergan), methadon (Dolophin, Methadose), crack a jiné (Darvon, Lomotil). Používání opiátů vyvolává labilitu nálad, třes, nespavost, dotyčný špatně vypadá, má špatnou výživu. Jsou většinou silně návykové. Při odvykacích příznacích je v popředí neodolatelná touha po látce, objevuje se husí kůže. Poněvadž se zachovávají psychické schopnosti, je vynalézavost při opatřování další dávky velká.

Opium - mekonium, laudanum

Již Purkyně zjistil sám na sobě účinnost našeho domácího opia. Ulevilo mu při intoxikaci víno a dospěl také k závěru, že požití opia chrání proti opilosti vínem. Opium se používalo v Číně jako prostředek, který stereotypní těžkou mechanickou práci činil zajímavějším. Číňani si jej samozřejmě přivezli i do Ameriky a za dob krize na počátku 20. století vytvářeli bílým dělníkům pracovní konkurenci. Stejně činili i černoši s kokainem a mexikánci s marihuanou, přidala se k tomu prohibice

(a její stabilně placení úředníci, kteří po svém propuštění hledali práci a šířili proto strach z drog), rasová nenávist, americký protidrogový úřad s jeho tehdejším předsedou Harrym J. Anslingerem (který neměl rád jazz a tedy i černochy, kteří ho hráli) a fanatismus v zakazování drog byl na světě. Surové opium je možné po tepelné úpravě kouřit. Zvládnutí takového rituálu s vodní dýmkou je však dost náročné.

Morfin - morfium (Morphine)

Injekce morfia vyvolá vyrovnanou, klidnou euforii. Nastává lhostejnost ke starostem, stoupá sebevědomí a myšlenky se zrychlí (neruší mozkové funkce). Morfin tlumí vnímání bolesti, tlumí dráždivost dýchacího centra. Ve vysokých dávkách působí hypnoticky a dýchací centrum ochrne.

Heroin - herák, diacetylmorfin, ...

Heroin je klasická tvrdá droga. Funguje podobně jako morfin, stačí ale pětkrát až desetkrát menší dávka. Při podání má náhlý nárazový účinek (kick, flash). Mrtvola se pak najde s jehlou v žíle. Heroin proniká do mozku lépe než morfin, působí prudčeji, ale jeho účinek je kratší. Asi jednu až sedm hodin působí příjemný pocit uspokojení, nazývaný "high". W. S. Burroughs o tom píše: "Rok jsem se nekoupal ani si neměnil šaty a jen si každou hodinu vrážel jehlu do šlachovitého šedého strnulého masa konečné závislosti. ... Dokázal jsem se osm hodin dívat na špičku své levé boty. K činnosti jsem se vyburcoval pouze, když docházely přesýpací hodiny drogy. ... střeva jsou plná usedlých srůstů, což vyžaduje zákrok vykrajovačem jablek nebo jeho chirurgickým ekvivalentem."

Další opiáty

Deriváty morfinu, jako dikodyd a dihydrokodeinon jsou označovány názvem Brown. Ti, co dlouho brali brown a poté využili otevření poměrů a přešli na heroin, tvrdí, že heroin je proti němu prd. V roce 1980 se v Kalifornii objevil syntetický "China White". Je to preparát asijského původu, osmdesátkrát účinnější než heroin. Špatně se dávkuje a dochází k úmrtím způsobeným ochrnutím dýchacího centra. Hodně se též rozmohlo kouření cracku (crack je stimulant - viz. kokain), v poslední době ale jeho užívači přecházejí zpět na slabší a pohodlnější heroin. Možná i kvůli fámám o geneticky poškozených dětech, které se neprokázaly. Skutečností je, že matkám závislým na opiátech se mohou narodit mentálně retardované děti, stejně tak u kokainu a hlavně alkoholu.

Nikotin

Starověk a středověk neznal tabák, avšak kouření vonných listů, vonného koření a drog je původu dávného. Také v Číně se již před 2000 lety kouřilo, antické národy, Římané i Keltové kouřili. Kouřením tabáku je známa indiánská kultura. Kolumbovi námořníci jej do Evropy dovezli hned r. 1492, semena dorazila o dvacet let později. Své jméno dostal tabák po francouzském velvyslanci v Portugalsku Jeanu Nicotovi, který přenesl tabáková semena do Francie. Tabák byl tehdy považován za všelék, kterážto pověra vzala za své již koncem 16. století. Původně se kouřila dýmka, doutníky začali vyrábět španělé počátkem 18. století, první cigarety vznikly až okolo r. 1830 a nyní vytlačují

ostatní způsoby, neboť spěchu moderního člověka vyhovují nejlépe. Kouří se z nudy, z rozpačitosti, při práci, při konferencích (dříve bylo kouření při jednání ve vyšších kruzích nepřijatelné, toto tabu prolomil svou ignorancí až J. V. Stalin). Uplatňují se i jiné faktory (orální agrese), nelze však také pominout přece jenom jistou vegetativní euforii. Nápadná je touha po jídle po kouření, příznivý vliv kouření na ranní defekaci a na nepříjemné spastické stavy v trávícím ústrojí (cigareta na lačno má však nepříjemnější účinek). Kouření odvádí pozornost, což při duševní práci někdy znamená odpočinek. Požitek z kouření ovlivňuje z velké části pozorování kouře; proto kouření potmě již tak nechutná, také slepci prý většinou nekouří.

Působení a návyk

Morfin - morfium (Morphine)

PŮSOBENÍ: Morfin využívá speciální receptory, které se nacházejí hlavně v mezimozku, míše a limbickém systému. Chová se jako falešný neurotransmiter, obsazuje receptory a funguje jako blokátor monoaminů. Neurony vytvářejí další receptory, čímž zvyšují citlivost. Proto tolerance na tuto látku stoupá a po náhlém přerušení jejího přísunu dochází k nadměrné reakci neuronů. Odvykací

příznaky jsou pravým opakem normálního účinku Morfinu. Smrtelná dávka je asi 100 mg.

NÁVYK: Morfin vyvolává značnou závislost. Když má člověk drogy dostatek a dosáhne po letech jisté stabilizace, bere ho dvacet let a nic se neděje. Sherlock Holmes byl morfinista a jsou známy případy prvorepublikových lékárníků, u nichž se po smrti zjistilo, že čtyřicet let brali morfin. V pokročilém stádiu je morfinista bledý, předčasně zešedivělý a celkově tělesně zchátralý. Morfinistky mívají menstruační poruchy, morfin u nich snižuje plodnost, může zavinit odchylky v těhotenství a potrat. Den po porodu se u novorozence dostaví abstinenční příznaky.

Heroin - herák, diacetylmorfin, ...

PŮSOBENÍ: Letální dávky parenterálně jsou 50 až 70 mg, při kombinaci s alkoholem a jinými látkami, ovlivňujícími dýchací centrum, ještě nižší (na to pozor!).

NÁVYK: Bylo zjištěno, že stačí deset heroinových injekcí, aby došlo ke kompletní závislosti. Heroinismus se pokládá za nejtěžší toxikomanii. Kromě všech nebezpečí způsobovaných morfinem je

zde ještě riziko přenosu nemocí sdílením stříkaček a jehel mezi závislými. Desinfikace jehly, aby se nepřenesl třeba AIDS, je možné provést jejím ponořením na nejméně 30 s. do 15% roztoku odbarvovače, lepší je však obstarat si sterilní (levně v lékárnách, zdarma v Drop-in centrech apod.). Jako náhražka pro závislé se používá methadon, v Amsterdamu jej denně pro registrované osoby rozváží tzv. methadonový autobus.

Nikotin

PŮSOBENÍ: Nikotin je pyridin-N-metylpyrrolidin, tekutý alkaloid obsažený v tabáku (Nicotiana tabacum). V rostlině je vázán na kyselinu jablečnou nebo citrónovou, jeho množství dosahuje až 8%. Při kouření se uvolňuje a přechází do kouře, vstřebává se sliznicemi zejm. trávícího a dýchacího ústrojí. Přechází i do mateřského mléka, také přestup placentou na plod se uznává. Nikotin je mitotický jed, postihující buněčné jádro, zvyšuje dráždivost centrálního nervstva, pak je ochrnuje. V menších dávkách rozmnožuje sekreci slin, žaludečních šťáv a potu. Po kouření se zvyšuje cévní tonus se spasmy tepen a tepének na končetinách. U 80% zdravých lidí po vykouření jediné cigarety klesá periferní krevní objem o pětinu až o třetinu. Vasokontrikce dosahuje maxima 10 minut po kouření, odeznívá po půl hodině. Dávka 60 mg nikotinu je spolehlivě smrtelná do 10 minut a jejím účinkům nelze zabránit. Z cigarety se vstřebá 1 - 2 mg, z doutníku až 10 mg. Smrt byla pozorována po 18 dýmkách, u jiného postiženého po 40 cigaretách a 14 doutnících během 12 hodin. Škodlivost kouře závisí též na způsobu vdechování a rychlosti kouření. Nelze pominout, že kouření podporuje vznik

žaludečních vředů a koliky, infarktu myokardu, rakoviny plic atd. atd. Tabákový kouř kromě nikotinu obsahuje i pyridinové zásady, kyanovodík, amoniak, kysličník uhelnatý, uhličitý, metan a sirovodík. Kyselá netěkavá složka tabákového kouře obsahuje převážně kyselinu mléčnou, glykolovou, jantarovou, malonovou, pyroslizovou, jablečnou aj. Prudká otrava nebývá nebezpečná, projevuje se bolestí hlavy, bledostí, smrtelným potem, závratí, nauseou a zvracením.

NÁVYK: Mechanismus návyku lze snadno vyložit dynamickým stereotypem na základě souboru podmíněných reflexů z interoceptorů, ale převážně z exteroceptorů. Složka psychosociální převládá nad složkou toxikomanickou. Pravidlem při tabakismu je chronický zánět hrtanu, hltanu, průdušnice a průdušek, dále nechutenství, střídání průjmů se zácpou a zvracením. Oběhový systém se hlásí bušením srdce a nepravidelností tepu.